Základní tipy na co myslet před tvorbou stránek zde

Znáte to, čeká vás něco těžkého, čeho se obáváte jako čert kříže. Prezentace, pohovor, náročný rozhovor, setkání, od kterého si hodně slibujete. Víte, že ten velký moment nastal, protože tep stoupá, dech vázne, dlaně se začínají potit a pocit sebejistoty v nedohlednu. Jak takovou situaci zvládnout?

Výzva? Přivítejte jí s otevřenou náručí (doslova)

Představte si Supermana. Hrbí se, překřižuje ruce, nebo se dokonce dotýká krku? Ne, Superman ví, že shrbený a zkroucený jako paragraf velkou díru do světa neudělá. Nedělejte to teda ani vy.  Povzbuzením je, že i věda je na vaší straně. Výzkumy dokazují, že když zaujmete polohu „vystrašeného zvířátka“ ovlivní to nejen to jak se cítíte, ale i váš výkon. Dopřejte si aspoň dvě minuty a před setkáním si v soukromí „zapózujte“.  Rozkročte se, rozpažte, vypněte hruď, přesně jako na tělocviku na základce. Možná se při tom budete cítit hloupě, ale nastartujete tak chemické procesy ve vašem těle, které způsobí, že se budete cítit jistější.

Vyzbrojte se fakty

Chcete otevřít otázku zvýšení platu, povýšení, nebo jiné změny, kterou potřebujete prosadit? Věnujte čas přípravě a zformulujte konkrétní důvody, pro které by měl váš šéf o tom uvažovat. Zvýšili jste zisk firmy, získali nové zákazníky, zefektivnili fungování vašeho týmu? Podpořte to konkrétními čísly a vyhýbejte se všeobecným formulacím. Když budete mít v rukách konkrétní příklady vašich minulých úspěchů, vaše prezentace bude jistější, než když budete argumentovat, že i Karlovi plat navýšili.

A když to nejde, kamuflujte

Když jsem začínala dělat pohovory, nahromaděnou nervozitu jsem zvyklá projevovat kolísáním se na stoličce. I když se už v této roli cítím jistější, občas se vyskytne něco, co mě vyvede z míry. Tehdy si pomůžu špičkou nohy, kterou vědomě rozpohybuji. V tu chvíli od pasu nahoru v poloze působím sebejistě a ostatní je tajemstvím mezi mnou a zemí… a teď už i vámi 🙂

Teorii už znáte, tak jen do toho. Pochopitelně změna nastavení není jednoduchá. Čím dřív na ní začnete pracovat, tím dřív se dostaví požadovaný efekt. Začněte tím nejjednodušším – postojem. Vždyť kdo by nechtěl být alespoň na chvíli superhrdinou, no ne?

Karolína Knotová

Problematika daného téma v různých médiích.

„Fackovací zákon“

Pojďme se podívat na problematiku domácího násilí a vyjádření médií k tomuto tématu.

Podle statistik v České republice je, nebo byla, obětí domácího násilí každá druhá žena. Většina vyspělých států se snaží chránit své občany tak, aby domácí násilí kleslo na minimum, přinejlepším úplně vymizelo. Bohužel Rusové na to mají asi jiný názor. I přesto, že (podle deníku The Moscow Times) v Rusku pochází 40% veškerých zločinů z domácího prostředí, se ruští poslanci rozhodli, že násilí vůči ženám a dětem už nebude trestný čin, ale jenom přestupek.

Tato zpráva se šíři rychlostí světla. Na tuto informaci jsem se podívala ze spektra čtyř různých médií. Zaměřila jsem se na informační portály, jako: ceskatelevize.cz, echo24.cz, info.cz, zprávy.aktualne.cz. Každý z těchto portálů měl téměř identické články. Všechny čtyři mluvily o návrhu, podle kterého bude domácí násilí v Rusku jenom přestupek, pokud pachatel své oběti nezpůsobí újmu na zdraví, se kterou by oběť musela jít do nemocnice, nebo by byla práce neschopná. Též se ve všech těchto médiích psalo o číslech, která měla definovat průměrný počet týraných žen a dětí. Jen pro zajímavost to bylo denně 36 000 žen a 26 000 dětí. Tímto způsobem týrání ročně zemře v průměru 14 000 žen.

Média dále informovali obyvatelstvo o petici proti tomuto zákonu. Za pár dní měla petice více než 174 000 podpisů. Některé informace sdělené na internetu mi přišly jako přes kopírku. Věty byly identicky formované a měly i stejnou návaznost. Kdo ví, možná to jen psali lidé, kteří rádi používají klávesovou zkratku Ctrl+C.

O trochu víc informací jsem se dozvěděla na stránkách ceskatelevize.cz a zprávy.aktualne.cz. Ty totiž popisovaly i názor novinářky Novaji Gazety Olgi Bobrovové, která situaci popsala ve zkratce jako „peklo“ pro oběti. Na portálu zprávy.aktualne.cz jsem ještě narazila na vyjádření rusky Anji, která toto peklo prožívala několik let. Všechna média na které jsem se zaměřila, poskytla čtenářům stejné informace až na menší rozdíly. Používala stejné zdroje informací a tím byly: noviny The Moscow Times, program BBC a též Twitter, na kterém sbírala vyjádření poslankyně Mizulinové, která je předkladatelka samotného návrhu. Portál info.cz též vzpomenul stránku change.org, na které najdeme petici proti tomuto zákonu. Mimo jmenovaných zdrojů se na portálu ceskatelevize.cz objevilo vyjádření podle národního centra prevenci násilí ANNA z roku 2008.

Styl psaní těchto článků se nijak nerozlišoval. Žurnalisti, kteří se zaobírali tímto tématem, psali jednoznačné fakta, které se navzájem nezpochybňují.

Na závěr mě zarazilo, že pouze portál zprávy.aktualne.cz měl zveřejněné jméno autora.

Karolína Knotová

Každý může být kýmkoli.

Nemůže být každý nejlepší, ale každý může být výrazně lepší než průměr. Stačí se celý život učit a trénovat.

Moje pravidla, které mi v tom pomáhají:

1. Uvědomte si rozdíl mezi Knowledge a Skill. (skill je něco, co se buduje trénováním a pokus-omyl technikou. To, že si přečtete jako se má například plavat, vařit, prezentovat, gramatiku v jazyku nebo hrát šachy neznamená, že to budete vědět. Vědět to budete tím lépe, čím víc se tomu vystavíte. )
2. Každý skill se skládá z podskillů. (například jazyk: gramatika, výslovnost, čtení, psaní, mluvení..) Najděte si teoretické zdroje k vašemu tématu a na základě toho si učení rozdělte na menší logické celky a udělejte si z nich tréningový plán s určitým počtem hodin za týden nebo měsíc a soustředěně ho trénujte. Podobně jako by jste si rozdělili běhání, (pondělí dlouhý běh, ve středu intervaly, čtvrtek posilka) stejným způsobem se dá rozdělit jakákoliv aktivita i mentální.
3. Kromě soustavného učení a tvrdé práce se ponořte do tématu a užívejte si jeho podvědomé objevování přes lehčí materiál jako sledování fór, filmů, dokumentů, youtube o tématu, her, debat při pivě, sledování závodů v daném skillu (na všechno jsou už závody).
4. Najděte si trenéra, učitele, mentora jestli chcete dělat pokrok rychleji a přeskočit některé začátečnické chyby.
5. Trpělivost. Nečekajte výsledky ihned, i když ze začátku budete rychle dělat pokroky. Nato, aby jste se dostali
   v jakémkoliv skillu na normální úroveň potřebujete alespoň 2 roky. Potom už jestli chcete být v tom master, potřebujete celý život.
6. Další podstatnou věc na zapamtování je, že při učení se skillu vidíte výsledky opožděně. Je to jako když se dítě učí chodit, stále padá až se jednou postaví a je to tam. Bude se zdát, že vám to nejde a když vydržíte, objeví se to.
7. Zabavte se tím a užívejte si to.

Karolína Knotová